Reporty ze závodů

2008-10-05, MTB-Vinařická hora, Autor: Vláďa

07.04.2011

Krásné sobotní ráno-4 stupně nad a modrá obloha!
Jen jsem si malinko přispal a k Jardovi dorazil se spožděním. Vyjeli jsme tentokrát jiným směrem, ne jako obvykle přes Lapák, ale po cyklotrase č.17 (co jí nám tady Jirka Šubrt tak pečlivě vyznačuje a kontroluje) směrem k Poldovce a na Dříň. Hned v prvním ostřejším sjezdu jsme měli namále když ten propadlý kanál uprostřed cesty, o kterém jsme sice věděli, byl zas o trochu víc propadlejší! No skočil jsem to v poslední chvíli, ale v té rychlosti to bylo "o fous"!
Následovalo stoupání na Cvrčovice a nahoře odbočka se sjezdem kolem přírodního parku Čabárna k silnici na Švermov. Po vyjetí dalšího kopce jsme měli cíl naší cesty na dohled a tak jen sjeli ze silnice a šlapali na vrcholek této vyhaslé bývalé sopky! Je to prý jeden z mála kopců sopečného původu na území Čech a Moravy! Na svazích hory je spousta cestiček a stezek, po některých se dá jet na kole a po některých se člověk pomalu drápe po čtyřech, ale nahoře je to super výhled do širokého okolí. Když jsme vyjížděli nahoru Jarda šlapal tak vehementně až si zlomil brýle a jen o chvilku později mu upadl blatník! Tak jsme tam pod modrou oblohou, ale v ostrém větru drátem uvazovali blatník k rámu a pokocháni výhledem až na Říp se vydali super technickými sjezdy dolů do Vinařic.
Tam jsme chytli žlutou a pokračovali v naší vyjížďce zase zpět ke Kladnu. Po chvilce mi nějak "zaplavalo" kolo a BUCH! defekt! Vytahl jsem rezervu a začal měnit, ale po jejím lehkém nafouknutí a uložení do pláště se nám zdála nějaká malá na ten rozměr a tak jsme radši na místě zalepili tu píchlou a jeli dál. Mimochodem v plášti a duši byl trn, který jsem musel tahat kleštěma! Ještěže Jarda vozí takový "multiklíč"! Po 500 metrech: ztracená žlutá a opět prázdné kolo! Dofoukl jsem, snad to ta záplata udrží?! Našli jsme tu správnou stezku a sjeli k Libušínu na silnici. Zase prázdná! Už nervní jsem vytáhl tu lepenou duši a vrazil tam tu rezervu že ji tam narvu a nafouknu ať tam patří, nebo ne! A ona tam sedla parádně, škoda, že jsem to napoprvé vzdal tak brzo-jsem holt "technik"! Těmito opravami jsme se natolik zdrželi, že se rozhodlo jet rovnou domů s tím,že rozčilovat se s dalšími opravami nebudem! Takže přes rozdělovský lesík to už bylo kousek a nám 30km stačilo. Mě po páteční silnici určitě a hlavně na neděli jsem se ještě chystal k Markovi do Zbiroha potrénovat místní "oblíbené" kořeny a projet Márův tréninkový okruh na cross country. Každopádně to byl pěkný výlet a doporučuji každému ať se na Vinařickou horu určitě někdy vydá ,na kole nebo pěšky, opravdu je tam nádherně!T akže se těším čau.